15. Zástava Semanína králem Vladislavem Kostkům v roce 1479

27.8. 2014

 

   Na internetu je volně přístupná fotografie listiny krále Vladislava Jagelonského z 24. dubna 1479. Je napsaná v Praze a český král v ní potvrzuje Janu Kostkovi z Postupic a na Litomyšli, hejtmanu kraje Chrudimského, zástavnímu držiteli litomyšlského zboží (= panství), dluh 3000 zlatých uherských. Za tuto dlužnou částku mu zaručuje, že v případě výplaty litomyšlského zboží budou z této výplaty vyňaty vsi Semanín, Opatov (Abstorf), Dětřichov (Getrzichow), Koclířov (Keczldorff) a dvůr na Hvězdě (Sstantychu),  mlýn pod Vidlatým rybníkem a rybníky Hvězda (Sstantych), Vidlatý, Nový, Zichovec (dnes Sychrovec ve Starém Valdeku) a rybník Černý a hory, pole a lesy a ostatní příslušenství, a to až do smrti Jana Kostky a jeho synů Bohuše a Jana. Teprve poté mohou být vyplaceny i tyto vsi a rybníky s příslušenstvím po výpovědi rok předem opět za 3000 zlatých uherských. Listy, které má Jan na litomyšlské zboží, zůstávají dále v platnosti. 

    Pro Semanín je to doklad jedné z nejstarších listin s českým názvem obce a zároveň doklad o provázanosti Semanína s hospodářským celkem lukrativní opatovské rybniční soustavy. Na pozemcích panského dvora Hvězda (dnes je na jeho místě betonárka) semanínští odváděli robotní povinnosti, na pilu pod hrází rybníka Hvězdy vozili na pořez kmeny z panského lesa, pracovali na rybničních a rybolovných pracech opatovských rybníků  atd.

 

 

     Listina je uložena v Národním archivu v Praze. Internetový zdroj s popisem listiny: 

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/CGL/415/charter , zde si můžete listinu zvětšit a přečíst

zástavní listina 1479

Přepis textu ze zdroje  http://archive.org/stream/archivesk02naukgoog/archivesk02naukgoog_djvu.txt

 

  My Vladislav z božie milosti král Český, markrabie Moravský, Lucemburské a Slezské knieže a Lužický markrabie oc oznamujem tiemto listem všem, že jsúce dlužní některý dluh dobře znamenitý urozenému Janovi Kostkovi z Postupic na Lithomyšli, hajtmanu kraje Chrudimského,věrnému našemu milému, ježto jest za nás své vlastnic penieze dával, i prošeni jsme od téhož Jana, abychom jej v tom opatřiti ráčili, aby toho škody neměl. My pak beze lsti nemohouce jemu pro některé jiné naše potřeby hotových peněz zase dáti, jakož týž Jan má a drží zbožie Lithomyšlské v některých zápisiech předkuov našich, králuov Českých, i tudiež v zápisech našich, kdežto také má zapsané vsi a rybníky mezi jiným zbožím Lithomyšlským, zejména tyto: Semanín, Abstorf (Opatov), Jetřichov (Dětřichov), Kecldorff (Koclířov) a k Štantychu (rybník Hvězda, německy Sternteich), což Bernarth drží, dvuor, na kterémž Bernarth sedí, mlýn pod Vidlatým rybníkem (Vidlák v Opatově), s těmito rybníky zejména: s Štantychem, s Vidlatým, s Novým, s Zichovcem (Sychrovec ve Starém Valdeku, Opatovec), s Černým, s rybníky, s horami, lesy, s potokem i s jinými příslušnostmi. I jsúce v tom k prosbě téhož Jana milostivě nakloněni a chtěje jej v tom opatřiti, aby toho dluhu škody neměl, i také znajíce to, že týž Jan nás jakožto krále Českého, pána svého dědičného věruě se přidrží a nám k obecnému dobrému, pomáhá a pro jeho věrné služby, kteréž nám činil, činí a činiti nepřestává, a potom tiem lépe aby mohl a měl nám slúžiti, s dobrým rozmyslem a radů věrných našich, mocí královská témuž Janovi a dědicuom jeho na již psaných vsech, rybníciech, potociech, horách a lesích i na jich příslušnostech zapsali sme a tiemto listem zapisujěm tři tisíce zl. uh. dobrých, takovýmto obyčejem: 

jestliže by kdy od téhož Jana zbožie Lithomyšlské vyplacováno námi neb budúcími našimi, králi Českými, nebo těmi osobami, jimž by ta výplata spravedlivě příslušela, proto vsi již psané s rybníky, lesy i s jinými příslušnostmi mají z toho vyňaty býti, a týž Jan i dědicové jeho již psané vsi a rybníky, mlýny s ospy, robotami, lesy, lovy, potoky i s jinými všemi a všelikými příslušnostmi, poplatky a puožitky mají to mieti, držeti a toho požívati bez našie, budúcích našich, králuov Českých, i všech jiných lidí všeliké překážky, nejsa a toho všeho, což se svrchupsaných vesnic, rybníknov, potokuov, hor, lesuov, lovuov, mlýna i jiných všech příslušností dotýče, týž Jan se dvěma syny svými Bohuši a Janem splacován od nás a také budúcích našich, králuov Českých, ani od žádného jiného bez své vuole do jich všech tri živností. Když bychom my neb budúci naši, králové Čeští, nebo ty osoby, jimž by ta výplata spravedlivě příslušela, chtěli od dědicóv neb budúcích jich jižpsané vsi s rybníky, lesy i s jinými příslušnostmi vyplatiti, máme jim za výplatu dáti již psanú summu, to jest tři tisíce zl. uh. na zlatě i na váze dobrých, k té výplatě plný rok napřed jim věděti dadúce. 

A oni vezmúc summu včele a úplně, a užitky toho roku přišlé sobě odtud vyberúce, mají nám neb těm, od kohož tu summu přijmu, již psaných vsí s rybníky, lesy, lovy, horami i s jinými příslušnostmi a list tento navrátiti bez zmatku a všeliké odpornosti. Však proto tento list nás nynější nemá k žádné škodě býti ani k újmě těm listuom, kteréžto již psaný Jan má na zbožie Lithomyšlské, ale ti listové i také tento list náš mají při své moci zachováni býti. A ktož by tento list měl s již psaného Jana neb dědicuov jeho dobru voli a svobodnu, chcem, aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomie pečeť naši královskú kázali sme přivěsiti k tomuto listu. Dán v Praze v sobotu po sv. Jiří léta božieho tisícieho čtyřstého sedmdesátého devátého, královstvie našeho léta osmého. 

 

Ad relacionem dominorum Pauli de Jenstein et Nicolai de Lanstein, supremi notarii tabularum regni Bohemie.