16. Pavel Hanousek, donátor semanínského zvonu z roku 1609

20.9. 2014

Pavel Hanousek je jedna z nejvýznamnějších postav Semanína, a to proto, že jeho mecenášský dar - zvon z roku 1609 - zdobí Semanín již přes 400 let. Zvon je na poměry vesnice velikosti Semanína pozoruhodný. Je poměrně rozměrný – má asi 750 kg, je zajímavý příběhem svého tvůrce, o tom jsme psali v 9. kapitole historického seriálu o Semanínu (http://historie-semanin.webnode.cz/kapitoly). Je také zajímavý zdobením – nese nápisy ve třech druzích písma, a to citáty z bible, letopočet svého vzniku a  text o věnování peněz na zvon. Právě z tohoto textu víme, že na zvon ulitý v roce 1609 věnoval 200 tolarů nebožtík Pavel Hanousek. Toto byl donedávna také jediný autentický údaj o existenci Pavla Hanouska, který jsme měli k dispozici. Pak už je známá pouze legenda, že Semanín má hliněný zvon s kožešinovým srdcem, čímž bylo myšleno, že zvon věnoval hrnčířský cechmistr, kterým údajně Pavel Hanousek měl být, a že srdce zvonu, které odbíjí jednotlivé rány, věnoval kožešník z Litomyšle, který pronajímal semanínským hrnčířům na náměstí panského města krámek, ve kterém prodávali svoje výrobky. Tuto legendu však nemůžeme potvrdit žádnými archivními podklady.  

   Nedávno se objevila nová historická zmínka, týkající se kutnohorské královské mincovny. Pro její potřeby dodával v roce 1604 polské olovo - pozor - také Pavel Hanousek ze Semanína1).  Zmínka toho mnoho neříká, ale  prozrazuje o Pavlu Hanouskovi dvě věci. Přízviskem za jménem dokládá jeho spojitost přímo se Semanínem, což je důležité, neboť Hanouskovo jméno nefiguruje ani v urbáři z roku 1548 ke vsi Semanín, ani v gruntovních knihách litomyšlského velkostatku mezi lety 1518 – 1596. Jednak ukazuje na jeho movitost. Obchodovat se zahraniční surovinou s královskou mincovnou již není zakázka pro nějakého lokálního dodavatele. Pavel Hanousek musel být významný obchodník. Ostatně 200 tolarů, věnovaných Semanínu na zvon, také není málo, je to částka, za kterou šlo ve své době pořídit menší usedlost.

   Jak se ocitli Hanouskové v Semaníně, zatím nevíme. Jejich působení je však doloženo velmi blízko: spravovali pro Kostky z Postupic patrně celé  šestnácté století rybniční hospodářství v Opatově, jméno Hanausek ze Štantychu (= Sternteich = rybník či osada Hvězda) je v urbáři litomyšlského panství z roku 1548 i v litomyšlských gruntovních knihách frekventované. V roce 1546 dědičně získali hospodářský dvůr Hvězda2). Jeden z větších rybníků Opatovské soustavy, patrně novovaldecký, se jmenoval Hanausek. V Opatově Hanouskové vlastnili některý z mlýnů ještě v osmnáctém století3) a jméno se tam udrželo až do odsunu Němců.  Nejspíše odtud tedy pocházel silný rodinný kapitál Pavla Hanouska.  

 

Výřez z mapy Litomyšlského panství z roku 1842, exponát  Regionálního muzea Litomyšl. Ukazuje rozsah opatovské rybniční soustavy, kterou v šestnáctém století obhospodařoval rod Hanousků.

 

1)  Kliment Černák, ‎Bedřich Skrbek: Mince Království Českého za panování rodu Habsburského od roku 1526, Svazek 1, 1913, strana 56

2)  Archiv český: čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích,  Svazek 22 – Řády selské a instrukce hospodářské 1350-1626, redaktor Josef Kalousek, 1905, str. 137: Hamfešt Hanouska 1546, internetový zdroj: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=10&bookid=284&page=149

3)  M. Vopařilová: Mlynáři na Litomyšlsku (1650–1800), diplomová práce, Univerzita Pardubice, ‎2008, str. 105, kapitola VII.5 Mlýny na Třebovce a jejich přítocích, internetový zdroj:     https://dspace.upce.cz/bitstream/10195/30158/1/VoparilovaM_Mlynari%20na%20Litomyslsku_PV_2008.pdf