19. Jan Daniel, nakladatel knih a podílník dolu na stříbro

20.2. 2016

 

Jan je synem zakladatele rodu Danielů ze Semanína. První zmínka o něm je v impresu knihy Krátcí výkladové na epištoly nedělní… , vydané švagrem Adamem Bakalářem, který měl za manželku Janovu sestru Ludmilu (o Adamovi B. pojednává kapitola č. 14) v Litomyšli v roce 15411). Jan Daniel knihu financoval jako nakladatel. Autor zmiňuje též konzultace s nejmenovaným pražským univerzitním mistrem, za kterým snad můžeme tušit Mikuláše Šuda ze Semanína. V roce 1547 je v litomyšlské gruntovní knize2) zápis o půjče matky Kateřiny Danielové, která do zástavy vkládá louku na Desnici, již nebožtík manžel odkázal synům Janovi a Gabrielovi.

    V roce 1548 při politické nepřízni pro České bratry Jan Daniel patrně skončil v pražském vězení s ostatními litomyšlskými členy Jednoty3).  Do vězení docházel bratry přesvědčovat k přestupu do kališnické církve Mikuláš Šud ze Semanína4). V takovém případě by se oba potkávali. Nakonec litomyšlští bratři i s rodinami v počtu asi 400 lidí skončili v exilu v Poznani5).  Vyhnanství však pro Jana Daniela patrně rychle skončilo, neboť v roce 1552 má zcela jiné starosti – vlastní polovinu jednoho ze čtyř podílů dolu Funtgrub svatého Daniela na Vrbických Horách. Uhradil sám náklady na odčerpávání vody a stavební zajištění dolu a domáhá se u ostatních podílníků vyrovnání. Soudní svědectví popisují různé další aktivity Jana Daniela při podnikání s dolem, odehrávají se v Litomyšli, v Praze i na Vrbici. Při jednání v Praze byl přítomný i syn „Daniel“6).

   Jiná soudní pře bez zřejmého vročení se rozběhla mezi Janem Danielem a knížetem Arnoštem Bavorským7), který stejný důl rovněž výrazně zainvestoval proražením odvodňovací štoly a bočních těžebních štol. Aktivita bavorského knížete naznačuje význam, který byl dolu ve své době přisuzován8) a význam napovídá též dlouhá doba fungování dolu -  byl opuštěn pravděpodobně až v roce 1787. Lokalita se nachází nedaleko Leštiny nad Sázavou u obce Vrbice v dnes již zaniklé osadě Hory. Dodnes je patrné (neobvykle velké) asi 200 metrové pásmo obvalů a zavalené ústí štoly v údolí potoka9).

    Životní zvraty Jana Daniela patrně slušně vybavily právními znalostmi, neboť v letech 1557 a 1561 je Jan Daniel ze Semanína zapsán jako řečník u dvou různých sporů různých majitelů o hranice pozemků10). Tím útržkovité zmínky o Janu Danielovi ze Semanína z rozmezí dvaceti let končí.

 

                            Zákres terénnních pozůstatků po dolování na Vrbických Horách dle 9)

 

1)  http://db.knihopis.org/l.dll?cll~1617

2)  fond Velkostatek Litomyšl, inventární číslo: 17397, roky 1518-1565, list: ff

3)  Časopis musea království českého - Svazek 71 1897, stránka 430,

4)  Ottův slovník naučný, 24. díl S-Š, Praha 1906

5)    Brno-Poznan: Kniha přátelství Jihomoravského kraje a Poznaňského vojvodství, Lumír Kuchař (editor), 1973    

     str.: 129

6)  Časopis Společnosti přátel starožitností českých, svazek 12, rok 1904, str.: 168-169

7)  Časopis archivní školy - Svazek 8 ,  1931, str.: 149  

8)   Podoubraví - Svazek 2 - Stránka 7, 1925

9)  Starý J. - Šanderová J. - Tomášek M.: Povrchový průzkum pozůstatků montánní činnosti v bývalém politickém

     okrese Čáslav: Zpráva o stavu výzkumu, str.: 88, 91,

     in: Kutnohorsko: vlastivědný sborník, svazek 7, rok 2004, str.: 46-51

10) Časopis archivní školy - Svazek 8 , 1931, str.: 149