5. Přelomový rok 1548

                                                                                                                                                                   25.3. 2013

Než si přiblížíme další pozoruhodné osobnosti rodu ze Semanína, zastavme se u roku 1548. Pro zemi, litomyšlské panství, Jedotu bratrskou i pro semanínského rychtáře to byl rok přelomový.

  Český král Ferdinand I. Habsburský v roce 1547 potlačil neposlušnost českých stavů a měst a postupně upevňoval svou absolutisticky chápanou moc. Svého hejtmana dosadil i do Litomyšle, zkonfiskované odbojným Kostkům z Postupic, kteří doposud Jednotu bratrskou podporovali. Králův hejtman Šebestián ze Šejnachu přívržence Jednoty, které král považoval za původce stavovských rozbrojů, začal tvrdě potírat. Nešlo jen o víru, šlo také o politickou moc a majetky ve městě, neboť v Litomyšli bylo bratrské měšťanstvo bohaté.   

  V Litomyšli v té době prosperovala celá bratrská čtvrť, zvaná Nové město. Byla obehnaná hradbami, měla vlastní samosprávu, radnici, náměstí, špitál i hřbitov. Rozkládala se přibližně od vyvýšeniny dnešních Klášterních zahrad, mezi Zámkem a dnešním hlavním městským kostelem Povýšení svatého kříže.  Z celé bratrské čtvrti zůstala dodnes pouze Červená věž, která byla součástí opevnění poblíž  brány na Záhradi, tedy směrem na Českou Třebovou a Semanín. Jednota bratrská měla svou školu, tiskárnu, faru i výstavný sborový dům. Poslední dvě budovy stály v dnešní Jiráskově ulici, navazující na hlavní náměstí starého města. Na místě bratrské fary dnes stojí rohová budova pošty.

     Jeden z prvních zásahů Šebestiána z Šejnachu proti Jednotě bratrské bylo uvěznění semanínského rychtáře Jakuba3):  

Před první nedělí adventní komisaři královští do Litomyšle uvedli hejtmana Šebestiana Šejnocha a přitom kázali vzít do vězení rychtáře ze Semanína, kterýž bratrem byl také k sboru litomyšlskému příležející. Vsadili ho do vězení na zámku v Litomyšli pod příčinou takovou, že dříve ze své všetečnosti vzal dva obrázky maličké z kostela, jeden spálil a druhý dal pacholeti, synu ouředníkovu1), a že starý a zchátralý semanínský kostel, katolíky nepoužívaný, nechal upravit jako bratrský sbor3).

    Rychtář seděl víc než půl léta (červen 1548) a potom ho vypustit nechtěli, leč by od bratří odstoupil a od kněze přijímal. Jsa již dlouhým vězením ztrápený, i od toho hejtmana Šejnocha mnohými lstivými řečmi ponoukaný, přivolil k tomu, a on kázal ho z vězení vypustit na noc do holomčí světnice. I tu umřel v noci a ráno nalezen mrtvý, tak nedošel k tomu přijímaní od kněze 1).

   Zároveň vrcholil tlak na litomyšlské příslušníky Jednoty bratrské. Zatčen byl bratrský biskup Jan Augusta a šestnáct předních bratrských měšťanů a byli odesláni do vězení na Pražský hrad:

  Tam byli rozsazení každý zvášť.  Tu pak šli k ním řeči a namlouvání rozličná, pěkná, lstivá, aby odstoupili od Jednoty a bratřími nebývali a k knězi se obrátili a od něho přijímali. To se dálo nejednou skrze hejtmana Hradu pražského i jiné mnohé, i skrze kněze litomyšlského, kterýž tam přijel na rozkaz knížecí, aby je napravoval a obrátil. Takové řeči k nim mluveny byly, až někteří do Velikonoc svolili k tomu, aby se knězem spravovali. Kteříž pak v svém úmyslu stále se měli a k změnění jeho přivedení být nemohli, byli vypovědění ze všech zemí královských z vězení rovnou do exilu 1).

  Pozůstalé bratrské přívržence v Litomyšli vrchnost donutila buď přestoupit na utrakvistickou víru, nebo odejít do exilu. Aniž bychom znali podrobnosti, již z minulých kapitol víme, že přesvědčování Českých bratrů k přestoupení na utrakvistickou stranu se roku 1548 účastnil i Mikuláš Šud ze Semanína2).   

 

Obr. 1: Kachel s portrétem podporovatele luteránského protestantantství Fridrichem Saským z období kolem roku 1500. Zlomek identického kachle se našel v Semaníně a dokládá ovlivnění Semanínských luteránstvím. Foto: Městské muzeum v Čelákovicích

Obr. 2: Úlomek kachle z expozice Semanínská renesance s erbem Kostků z Postupic, jehož motivem jsou hrábě. Foto: David Smyčka

 

Turisticky přístupná Červená věž v Litomyšli, jediný pozůstatek po bratrské čtvrti Nové město.

                 Foto: Petr Kraibach, www.mapy.cz

 

Poznámky:

1) upravené citace z Historia pravdivá o některých zvlaštních věcech a divných Božích skutcích v světě, obzvlaštně pak při Jednotě bratrské stalých, in: http://mirekcejkaa.files.wordpress.com/2011/05/historia-pravdivc3a1pdf.pdf

2) Ottův slovník naučný, 24. díl S-Š, Praha 1906

3) Ferdinad Hrejsa: Dějiny křesťanství v Československu, díl V., 1948, str.: 141