10. Mladoboleslavský měšťan Jindřich Daniel ze Semanína
7.9. 2013
Jindřich Daniel ze Semanína byl zámožný měšťan Mladé Boleslavi, byl synem Bohuchvala Daniela1), viz 6. kapitola tohoto seriálu, a synovcem kazatele Jindřicha Daniela Švarce, viz 4. kapitola, kteří v Mladé Boleslavi rovněž působili. Měl univerzitní vzdělání, po jehož dosažení byl roku 1614 jmenován správcem školy v Turnově2) a v roce 1617 v Rakovníku3). Za účast města Mladé Boleslavi na stavovském odboji mu byla v roce 1621 nařízena povinná půjčka královské komoře ve výši 500 kop míšeňských4). Jako příbuzní byl členem Jednoty bratrské a spolu s Jiřím Kezeliem byl v Mladé Boleslavi nejvýraznější překážkou rekatolizace. Opakovaným vězněním a obsazením rodinného domu vojáky byl nakonec donucen vzdát se svého významného majetku a v roce 1627 z Boleslavi odejít do Slezska, kam ho po tři čtvrtě roce následovala manželka a děti.
I nadále se účastnil bratrských aktivit, v roce 1633 byl vyslán do Nizozemí spolu s Janem Stadiem, žádat tamní sbory o finanční podporu Jednoty bratrské v exilu, organizovanou v té době hlavně z Lešna5). Zemřel v roce 1643 v polském městě Skoky4).
Z měšťanského rodu Danielů v Mladé Boleslavi rovněž pochází účetní Šimon Daniel ze Semanína, viz kapitola 8., který listy se žádostí o podporu ze zahraničí podepisoval jako jeden ze starších Jednoty6).
Mimořádné je množství záznamů, které se k osobě měšťana Jindřicha Daniela dochovaly v dokumentech z období rekatolizačního řízení – předkládáme upravené úryvky:
… Mezi boleslavskými vězni byli dva členové městské rady akademického vzdělaní, Jiří Kezelius a Jindřich Daniel ze Semanína, kteří povzbuzovali ostatní. Kezelius byl předvolán a rozličnými sliby a hrozbami získáván pro katolickou víru, až začal z protestantského postoje ustupovat. Pak byl předvolán Daniel ze Semanína. Když viděl, že Kezelius ochabuje, o to víc se vzepřel. Kezelius se znovu vzchopil, takže byl s ostatními opět poslán do vězení7).
… Z 15.6. 1627. Byli jsme (předními města) ubezpečeni, že dva nejúhlavnější a nejurputnější sektáři,
Kezelius a Semanín, se podvolí katolické církvi. Místo toho jsme s velkou nelibostí vyrozuměli, že oba
principální sektáři i další jim podobní spolusousedi doposud svaté víře vzdorují. Poroučíme, abyste
neprodleně nadepsaným dvěma nejpřednějším sektářům, jmenovitě Kezeliusovi a Semaninovi, právo
a všecky živnosti městské odňali a též je osobně z města a z celého království českého vypověděli 8).
… Zvláště některé manželky měšťanů setrvaly s největší tvrdošíjností ve své protestantské víře, ani
zastavení rodinných živností, ani dobrá či zlá slova, ani bití je nenapravilo. A poněvadž mnozí měšťané
svou tvrdošijností zdárnou práci kapucínských reformátorů mařili, vloženo bylo v únoru roku 1626 opět
vojsko do domů vzdorovitých nekatolíků. Když pak i to při mnohých nic neprospělo, vypověděni byli
nejurputilejší měšťané a konšelé z města a někteří nekatoličtí sousedé, mezi nimi mistři svobodného
umění Jiří Kecelius Novobydžovský a Jindřich Daniel ze Semanina, drženi byli po delší čas ve vězení.
Mnozí potom odešli do ciziny9).
…. K únoru roku 1621 o řádění vojáků Würtzburgského biskupa: Jinej též městskou dcerku urozenou
z Semanína porušil, ale za to žádné náhrady dovolati se nemohlo4).
Někdejší modlitebna Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi.
Zde se náboženského života účastnili i členové rodiny Danielů ze Semanína.
Modlitebna Jednoty bratrské z vnějšku. Její ucelené dochování do dnešních dnů je
vzhledem k historické nepřízni unikátní.
1) Životopis lékaře Borbonia a výklad jeho deníků - Stránka 144, G. Gellner - 1938
2) Památky archaeologické a místopisné - Svazky 11–17 - Stránka 61, 1864
3) František Levý: Dějiny královského města Rakovníka, str.: 196, signatura VKOL: 1-231.428
4) Kronika mladoboleslavská od mistra Jiřího Bydžovského sepsaná, upravil Zdeněk Kamper, 1935
5) Časopis Matice moravské, Svazek 55, Ročník 1931, Str.: 338, signatura VKOL: Vf 146.169/55(1931)
6) Veškeré spisy Jana Amosa Komenského: Vydava Ustrední spolek ..., Johann Amos Comenius, Jan Kvačala, Jan Václav Novák – 1912
7) Historie o těžkých protivenstvích církve české, Jan Amos Komenský, KAPITOLA XCVI. Reformací Hradecká, in: https://texty.citanka.cz/komensky/perz2-40.html
8) https://www27.us.archive.org/stream/dopisyreforman00podl/dopisyreforman00podl_djvu.txt
Dopisy reformní komisse v Čechách z let 1627-1629. Z rukopisů archivu arcibiskupského v Praze, Podlaha Antonín, Praha, Arcibiskupský archiv
9) https://archive.org/details/reformacekatoli01blgoog
Reformace katolická; neboli, Obnovení náboženství katolického v Království českém po bitvě bělohorské. Bílek, Tomáš Václav, 1892