14. Adam Bakalář (z Litomyšle) čili Adam Šturm z Hranic
6.4. 2014
Postava Adama nazývaného někdy Bakalář, jindy Šturm z Hranic, je celoživotně spojená s Jednotou bratrskou. V literatuře se vyskytuje pod více jmény, což je způsobeno prožitím několika odlišných životních etap. O jeho mládí chybí přesné údaje, ale v předmluvě k pozoruhodnému cestopisu Martina Kabátníka: Cesta z Čech do Jeruzaléma a Kaira 14911), který sám vydal v roce 1539 v Litomyšli, o sobě tvrdí, že mu cestopis v mládí nadiktoval Kabátník osobně. Kabátník zemřel v roce 1503, takže v té době již Adam musel zvládat psát alespoň jako pokročilý školák a musel by se narodit kolem roku 1490. Tento údaj je stěžejní i pro upřesnění počátků rodu ze Semanína. Zakladatelé rodu - Mikuláš Šud ze Semanína a jeho erbovní strýc Daniel ze Semanína, by byli Adamovi vrstevníky, všichni spojeni s městem Litomyšl, pravděpodobně přímo s místní bratrskou školou, a jak uvidíme později, byli i sňatkově i erbovně spřízněni.
Adam vystudoval Karlovu univerzitu, kterou zakončil titulem bakalář v roce 15192). Jako vychovatel a písař pracoval pro Kostky z Postupic. V roce 1526 koupil na náměstí v Litomyšli dům od Petra doktora z Třebska3) č.p. 174). Někdy v tuto dobu se oženil s Ludmilou Danielovou ze Semanína5), dcerou zakladatele rodu Danielů ze Semanína. Adam se stal učitelem na vyhlášené litomyšlské bratrské škole, městským písařem a také vydavatelem knih. V jedné z nich v komentáři k vydání zmiňuje příbuzenství s Danieli ze Semanína, když nakladatele knihy, Jana Danielova, bratra manželky Ludmily, nazývá svým švagrem6).
Kariéru tvrdě přeruší rok 1548, kdy musí litomyšlští bratři po politických otřesech v království do exilu. Adam odešel do Pruska, kde se angažoval v bratrské diplomacii. V exilu mu zemřela manželka. Adam se v roce 1554 směl vrátit do Čech a pro své vzdělání a mezinárodní zkušenosti získal písařské místo na pražském hejtmanství. Již na podzim roku 1555 je však vysvěcen na bratrského kněze a nastupuje jako správce sboru v Lipníku nad Bečvou. V roce 1556 je císařem Ferdinandem I. povýšen zejména za "literní" počiny a dovednosti do vladyckého stavu, získává příjmení Šturm z Hranic a erb, který je odvozen od erbu rodu ze Semanína.
V roce 1561 poprvé vychází kancionál Písně duchovní evangelické, o kterém jsme mluvili již ve 4. kapitole tohoto seriálu. Adam Šturm se na uspořádání kancionálu aktivně podílí, je autorem mnoha jeho písní, z nichž některé evangelické sbory zpívají dodnes7). Pod písní č. 703 v oddíle O almužnách svatých jsou zobrazeny dva erby. Levý patří rodu ze Semanína. Pravý erb není určen, ze semanínského však zjevně vychází, obsahem je pouze zjednodušený. Erb Adama Šturma je v heraldické literatuře popisován mírně odlišně, ale vzhledem k tomu, že v kancionále není jiný erb, který by Adamovi mohl být přisouzen, a vzhledem k Adamovu podílu na kancionálu, je pravděpodobné, že jde o Adamův erb.
Adam Šturm umírá 5. října 1565 a je pohřben ve sboru v Lipníku. Jeho syn Adam Šturm z Hranic mladší se rovněž prosadil jako úředník a v roce 1568 mu byl císařem Maxmiliánem II. polepšen erb. V roce 1614 byli ke Šturmům z Hranic jako erbovní strýcové přijati Bohutovští z Hranic, kteří jsou tak již čtvrtým rodem, který má v erbu figury kozoroha s rybím ocasem a s hvězdou, jež jsou odvozeny z původního znaku astrologa Mikuláše Šuda ze Semanína2).
Vlevo erb Adama Šturma staršího s kozorohem a hvězdou. Obě tzv. figury jsou odvozené z erbu Šudů ze Semanína. Polepšený erb vpravo patří Adamu Šturmovi mladšímu. Hadi obtočení kolem hůlky značí učenost, holubice na hůlce a tzv. loubek (páskovitá čelenka) oplétaný růžemi "literní" zdatnost. Kresba: Tomáš Urban
Detail z kancionálu Písně duchovní evangelické autora Jana Blahoslava, vydaný druhotně v bratrské tiskárně v Ivančicích roku 1576, u písně č. 703. Vlevo znak Jindřicha Daniela ze Semanína, v pravo znak, který je možné přisoudit Adamovi Šturmovi.
1) Kabátník, Martin: Martina Kabátníka Cesta z Čech do Jerusalema a Kaira r. 1491-92, 1900;
jde v naší zemi a ve své době o jedinečný cestopis, dokládající velkolepé počiny Jednoty bratrské, kdy při formulování své věrouky neváhali na sklonku 15. století vyslat své zástupce do vzdálených biblických zemí ve snaze nalézt starobylé křesťanské sbory s původní církevní organizací.Blíže viz např.: https://www.paichl.cz/paichl/cestopisy/Izrael/literatura/Martin_Kabatnik_1491.htm,
https://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/277-schuzka-martina-kabatnika-cesta-z-litomysle-do-ejipta-a-do-jeruzalema--1086591
2) Časopis Musea Království českého, Svazek 38, 1864, str 302, článek: Antonín Rybička: Adam Šturm z Hranic. Nástin životopisný.
3) Rukoveť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku: ve ... - Stránka 2 , Josef Jireček , 1875
4) časopis Lilie, č.3, 5. března 2007, str. 14, Alena Randáková: Vyprávění o litomyšlských domech 3
5) O erbích, pečetěch a znacích stavu knežského v Čechách. ... , Antonín Rybička – 1874, str. 611;
Josef Jireček: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku ve způsobě slovníka
životopisného a knihoslovného, sv. II. K-Z Praha 1875, str. 3
6) jde o knihu: Krátcí výkladové na epištoly nedělní … od Antonína Korvína, 1541, blíže viz:
https://db.knihopis.org/l.dll?cll~1617
7) files.cce-kutnahora.webnode.com/200000167-1b0e81c08a/KHEL-0112.doc , Kutnohorský Evangelický List , Ing. Miroslav Janků: Máme je ve zpěvníku – ale co o nich víme?, 2.řada/3, Farní sbor českobratrské církve evangelické v Kutné Hoře, Ročník XVI