10. Mladoboleslavský měšťan Jindřich Daniel ze Semanína

7.9. 2013

 

   Jindřich Daniel ze Semanína byl zámožný měšťan Mladé Boleslavi, byl synem Bohuchvala Daniela1), viz 6. kapitola tohoto seriálu, a synovcem kazatele Jindřicha Daniela Švarce, viz 4. kapitola, kteří v Mladé Boleslavi rovněž působili. Měl univerzitní vzdělání, po jehož dosažení byl roku 1614 jmenován správcem školy v Turnově2) a v roce 1617 v Rakovníku3). Za účast města Mladé Boleslavi na stavovském odboji mu byla v roce 1621 nařízena povinná půjčka královské komoře ve výši 500 kop míšeňských4). Jako příbuzní byl členem Jednoty bratrské a spolu s Jiřím Kezeliem byl v Mladé Boleslavi nejvýraznější překážkou rekatolizace. Opakovaným vězněním a obsazením rodinného domu vojáky byl nakonec donucen vzdát se svého významného majetku a v roce 1627 z Boleslavi odejít do Slezska, kam ho po tři čtvrtě roce následovala manželka a děti.

  I nadále se účastnil bratrských aktivit, v roce 1633 byl vyslán do Nizozemí spolu s Janem Stadiem, žádat tamní sbory o finanční podporu Jednoty bratrské v exilu, organizovanou v té době hlavně z Lešna5). Zemřel v roce 1643 v polském městě Skoky4).

  Z měšťanského rodu Danielů v Mladé Boleslavi rovněž pochází účetní Šimon Daniel ze Semanína, viz kapitola 8., který listy se žádostí o podporu ze zahraničí podepisoval jako jeden ze starších Jednoty6).

 

  Mimořádné je množství záznamů, které se k osobě měšťana Jindřicha Daniela dochovaly v dokumentech z období rekatolizačního řízení – předkládáme upravené úryvky:

 

  … Mezi boleslavskými vězni byli dva členové městské rady akademického vzdělaní, Jiří Kezelius a Jindřich Daniel ze Semanína, kteří povzbuzovali ostatní. Kezelius byl předvolán a rozličnými sliby a hrozbami získáván pro katolickou víru, až začal z protestantského postoje ustupovat. Pak byl předvolán Daniel ze Semanína. Když viděl, že Kezelius ochabuje, o to víc se vzepřel. Kezelius se znovu vzchopil, takže byl s ostatními opět poslán do vězení7).

 

 Z 15.6. 1627. Byli jsme (předními města) ubezpečeni, že dva nejúhlavnější a nejurputnější sektáři, 
Kezelius a Semanín, se podvolí katolické církvi. Místo toho jsme s velkou nelibostí vyrozuměli, že oba 
principální sektáři i další jim podobní spolusousedi doposud svaté víře vzdorují. Poroučíme, abyste 
neprodleně nadepsaným dvěma nejpřednějším sektářům, jmenovitě Kezeliusovi a Semaninovi, právo 
a všecky živnosti městské odňali a též je osobně z města a z celého království českého vypověděli 8).
 
… Zvláště některé manželky měšťanů setrvaly s největší tvrdošíjností ve své protestantské víře, ani 
zastavení rodinných živností, ani dobrá či zlá slova, ani bití je nenapravilo. A poněvadž mnozí měšťané 
svou tvrdošijností zdárnou práci kapucínských reformátorů mařili, vloženo bylo v únoru roku 1626 opět 
vojsko do domů vzdorovitých nekatolíků. Když pak i to při mnohých nic neprospělo, vypověděni byli 
nejurputilejší měšťané a konšelé z města a někteří nekatoličtí sousedé, mezi nimi mistři svobodného 
umění Jiří Kecelius Novobydžovský a Jindřich Daniel ze Semanina, drženi byli po delší čas ve vězení. 
Mnozí potom odešli do ciziny9).
 

…. K únoru roku 1621 o řádění vojáků Würtzburgského biskupa: Jinej též městskou dcerku urozenou

z Semanína porušil, ale za to žádné náhrady dovolati se nemohlo4).

 
 

     Někdejší modlitebna Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi.

Zde se náboženského života účastnili i členové rodiny Danielů ze Semanína.

                                                             

                                                       

Modlitebna Jednoty bratrské z vnějšku. Její ucelené dochování do dnešních dnů je

vzhledem k historické nepřízni unikátní.

 

 

1) Životopis lékaře Borbonia a výklad jeho deníků - Stránka 144, G. Gellner - 1938

2) Památky archaeologické a místopisné - Svazky 11–17 - Stránka 61, 1864

3) František Levý:  Dějiny královského města Rakovníka, str.: 196, signatura VKOL: 1-231.428

4) Kronika mladoboleslavská od mistra Jiřího Bydžovského sepsaná, upravil Zdeněk Kamper, 1935

5) Časopis Matice moravské, Svazek 55, Ročník 1931, Str.: 338, signatura VKOL: Vf 146.169/55(1931)

6) Veškeré spisy Jana Amosa Komenského: Vydava Ustrední spolek ..., Johann Amos Comenius, ‎Jan Kvačala, ‎Jan Václav Novák – 1912

7) Historie o těžkých protivenstvích církve české, Jan Amos Komenský, KAPITOLA XCVI. Reformací Hradecká,  in: http://texty.citanka.cz/komensky/perz2-40.html

8) http://www27.us.archive.org/stream/dopisyreforman00podl/dopisyreforman00podl_djvu.txt

Dopisy reformní komisse v Čechách z let 1627-1629. Z rukopisů archivu arcibiskupského v Praze, Podlaha Antonín, Praha, Arcibiskupský archiv

9) http://archive.org/details/reformacekatoli01blgoog

Reformace katolická; neboli, Obnovení náboženství katolického v Království českém po bitvě bělohorské.  Bílek, Tomáš Václav, 1892