1. Mistr Mikuláš Šud a rod ze Semanína 

 

 

Mikuláš Šud je zakladatelem rodu ze Semanína. Kromě přídomku však o žádné jeho spojitosti se Semanínem nevíme. Několik příslušníků rodu se významně zapsalo do historie.

 

  Mikuláš Šud se narodil kolem roku 1490 v Litomyšli v rodině městského radního a obchodníka se suknem Jana Šuda1).  Nastoupil na Bratrskou školu v Litomyšli2). Po ní se zapsal na Karlovu univerzitu v Praze na fakultu svobodných umění pod jménem Nicolaus Lithomysslensis, tedy Litomyšlský3). Studoval hvězdářství a matematiku. V roce 1515 dosáhl titulu mistra svobodných umění. Zůstal na fakultě a v letech 1521-1522 dosáhl funkce děkana4).  V roce 1524 zastával funkci dispenzatora, který na fakultě zajišťuje výukovou látku a přednášející osoby. Po roce 1524 Mistr Šud univerzitu opustil.

 

  V roce 1522 zemřel Mikulášův otec, kterého pochoval v Praze v kostele sv. Havla5). Šud se roku 1524 oženil a usadil se na Starém Městě Pražském ve čtvrti Mikulášské, kde vlastnil dům a měl s manželkou Annou postupně pět dětí. V té době již byl proslavený prostřednictvím svých hvězdářských předpovědí i mimo hranice země6). Král Ludvík Jagellonský ho za zásluhy ve vědě povýšil 14. září 1525 do stavu rytířského a udělil mu erb a přídomek ze Semanína.  Celé jeho jméno v latině se psalo Nicolaus Lythomysslensis Ssud a Semanina5). V letech 1523 – 1529 byl přísedícím konzistoře pod obojí4). V roce 1548, v době  státních zásahů proti Jednotě bratrské,  Mikuláš Šud za utrakvistickou stranu přemlouval litomyšlské bratry pozavírané v hradčanském vězení, aby od Jednoty přestoupili k utrakvistům31).  Roku  1549  známý učenec Tadeáš Hájek z Hájku navštěvuje na Karlově univerzitě přednášky Mikuláše Šuda7). Osoba Tadeáše Hájka je spojnicí mezi Šudem a kartografem Pavlem Fabriciem, na jehož mapách Moravy je zakreslen Semanín. S kartografem se Hájek znal a i později si s ním dopisoval. Tušíme, že na zemské mapy Čech i Moravy 2. poloviny 15. st. se Semanín dostává právě díky známosti Šuda s Fabriciem.   

    Rok před smrtí Šud zveřejnil předpověď týkající se vývoje v zemi: ...nesčíslné množství žab se v ní rozšíří, které, jak stojí v „zjevení" (zjevení Janovo v Novém Zákoně), nebezpečné a škodlivé budou církvi...5). Jde snad o předtuchu celospolečenského náboženského úpadku a utužující se rekatolizaci.

    Mistr Mikuláš Šud ze Semanína zemřel dne 23. dubna roku 1557, 5 let po smrti své ženy. Pochován byl v dnes zaniklém kostele Panny Marie na Louži. Jako epitaf z onoho času může sloužit zápis děkana fakulty artistické mistra Jakuba Codicila z Tulechova: ... mistr Mikuláš byl ctihodný stařec, muž pobožný a učený, který vydával pravdivá proroctví na celý rok veškerému lidu i jednotlivcům ... 5)

 

   Šud je považován za jednoho z prvních popularizátorů naučné literatury. Učené texty, do té doby psané strohým nezáživným slohem, obohacoval komentáři z osobního či politického života, čímž se jeho spisy staly žádané v širokých vrstvách společnosti. Stěžuje si však na nedovolené přetiskování svých prací, kterým mu unikal privilegiem zaručený zisk. Šud vydával především tzv. minuce, což je druh starého kalendáře s astrologickými předpověďmi k počasí, úrodě, epidemiím, pouštění žilou, celospolečenským událostem aj. Minuce vydává od roku 1520, poslední vychází po jeho smrti roku 15582). S nástupem nového císaře Ferdinanda I. Habsburského získává Šud roční důchod a privilegium na vydávání minucí. Po Ferdinadově zákazu tištění knih v roce 1547 prostřednictvím svého privilegia umožňuje vydávání tiskovin knihtiskaři Ondřeji Kubšovi8).

 

   V roce 1547 vydává Šud na dlouhou dobu používanou příručku Formy a notule listů všelijakých, s předlohami úředních listin. Součástí je Titulář stavu duchovního i světského, tedy vzorník korespondenčního oslovování osobností tehdejší společnosti. Aktivně také překládal z klasických jazyků. Z latiny přeložil např. Výklad čtení a epištol nedělních, kterou doplnil vlastní obšírnou předmluvou. K tzv. Melantrichově bibli sestavil rejstřík, který vyšel samostatně roku 1552.    Soupis dochovaných tisků Mikuláše Šuda i dalších potomků v knihovnách lze najít např v databázi Knihopis 9).

 

 

 

Formy a notule listůw všelijakých z roku 1572.

Formy a notule listůw všelijakých z roku 1572. Vlevo znak Adama Kazibaby z Kosmákova, který s vydáním pomohl.

 

 

 

Citace z Šudových předmluv 5):

  ... Obyčej můj jest při každé pranostice lidem předkládati, aby zření své k nebi a k hvězdám neobraceli, ani od nich dobrých a šťastných věcí neočekávali, aneb zlých a nešťastných se neobávali. To činím z příčiny svědomí svého: skládaje pranostiky hvězdářské, nerad bych tím lidem k tomu posluhoval, aby zření své obraceli od boha k hvězdám. Nejsou hvězdy té moci, abys z nich mohl vzíti posilu proti budoucímu zlému, které na tě skrytá moc boží uvede... / předmluva minuce roku 1540

 

  ... Není (astrolog a lékař Šalomon) bezbožným hvězdářem jako někteří, kteří pro velikou moudrosť a umění své nechtí Boha míti při svých pranostikách, i ani písem svatých, jako by to byla babská věc. Ale tento muž učený nestydí se písmy svatými toho potvrzovati, což na těch přirozených bězích hvězd vidí, jakož i já také ve svých pranostikách obyčej mám činiti... / předmluva Pranostiky nové ..., 1542


   V předmluvě na r. 1553 truchlí, že mu zemřela manželka Anna v sobotu před křížovou nedělí r. 1552, patero dítek nevelikých mu pozůstavivší.

 

   .. Někteří mi také za zlé v tom měli, že v pranostice hvězdářské také o Bohu a o věcech božských a spasitelných mluvím... / předmluva minuce roku 1554

 

    .... těchto let naplodilo se hvězdářů více než jich potřebí, a každý chce vidín býti, a závidě druhému chce sobě také mezi lidmi jméno a pověst způsobiti, s posměchem a úštipky druhého, dělaje se mistrem nad ním, a brouse vtip svůj na jeho, ježto by sic sám od sebe malou ostrosť měl... / předmluva minuce roku 1555


  ... Nebožtík mistr Šud nad jiné astronomy jsa pilen spisováním minucí a praktik ... Dal jemu pán Bůh v tomto umění zvláštní dar, že ... hvězdářstvím v cizí zemi vznešen i doma byl tak, že od učených za předního považován jest. Nemařil času a darů od Boha sobě propůjčených - na to nezapomínati, kterak dobrého a ke všem uctivého života byl, pobožný, v nemoci snažnou modlitbou pánu Bohu trpělivosti dokazuje, dítky své k pobožnosti a práci vedl, napomínaje, aby slova božího pilny byly, králi a vrchnosti poddány jsouce, uctivě ke všem a věrně se chovaly, hledíce svých obchodů zvykaly svou prací živy bíti, bojíce se pána Boha ... / předmluva minuce roku 1558 od knihtiskaře Šebestiana Okse,  vydaná již po smrti Šudově.

 

 

 

 

  Erb Mikuláše Šuda ze Semanína. Základem jsou dvě nebeská znamení. Kozoroh v antickém mytologickém zobrazení s rybím ocasem. Tuto podobu na sebe vzal bůh Pan, též Faun, když prchal po obloze – napůl v podobě kozorožce, aby se nezřítil z výšek, napůl v podobě ryby, aby překonal i hlubiny vod. Pan je samotář, trávící noci hrou na flétnu nymfám. Souhvězdí Kozoroha je znamením zimního slunovratu, předzvěst prodlužujících se dnů a jara.

    Váhy jsou symbol nestrannosti a vyzrálosti. U učenců symbol nestranného objevování pravdy (vzpomeňme např. Galileiho odvolání obíhání Země kolem slunce, když mu šlo o život).  Na obloze zvěstují Váhy podzimní rovnodennost, čas setby ozimů.         Kresba: Vladimír Velebný, 2012

 

 

Zaniklá roubenka č.p. 43 v Semaníně, k níž místní legenda traduje pobyt Mikuláše Šuda8). Legenda  je založená na

údajném nápisu na trámu tohoto domu, který se však  nedochoval. Není proto nijak prokázaná. Kresba Anton Schmid.

 

 

 

 

 

Výřez z titulního listu spisu Mikuláše Šuda z roku 1542.

  Výřez z titulního listu spisu Mikuláše Šuda z roku 1542: Pranostyka Nová s Divnými proroctvími od roku

čtyřidcátého prvního až  do konce roku padesátého, skrze mistra Šalomona v slavném miestie Ruremundu,

lékaře životného vydaná: s předmluvau mistra Mikuláše Šuda z Semanijna: Cum gratia et privilegio

Obrázek z:  http://db.knihopis.org

 

Prameny:

 

1. Skřivánek Milan: Litomyšl 1259-2009 město kultury a vzdělávání, str. 85

2. Ottův slovník naučný, 24. díl S-Š, Praha 1906

3.    Pod jménem Litomyšlský publikoval např i:  Pranostyka Mikulasse Zsuda Litomyskeho z Prahy Mistra ucženij Praskeho , 1523; dle:  

       http://db.knihopis.org/l.dll?cll~16389

4. Fr. L. Rieger, Slovník naučný, díl IX., Praha 1888

5. http://www.eldar.cz/archeoas/matematikove/sudzsemanina.html  zde uváděný: Mon.hist.univ.Prag.II.d.str.335 a jiné

6.   Nikoli kvůli tradované2) předpovědi neštěstí králi Ludvíkovi, který poté v močálech u Moháče v roce 1525 umírá při útoku na

      Turky. Předobrazem této legendy je patrně předpověď králi Ladislavu Pohrobkovi již k roku 1457, formulovaná ovšem zcela jinou osobností

      téže fakulty - tzv. Mistrem Mikulášem, viz: http://www.eldar.cz/archeoas/matematikove . Šud byl totiž povýšen do šlechtického stavu ještě za

      života krále Ludvíka 14.9. 15255).

7.  Lebrová Dobromila: Tadeáš Hájek z Hájku in: http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2010090008; srovnej též:

       http://eldar.cz/archeoas/matematikove/hajek.html

8. http://inserv.math.muni.cz/biografie/mikulas_sud.html

9. http://db.knihopis.org/a50s.htm  - soupis dochovaných spisů pod heslem Šud v databázi Knihopis Digital, heslo Šud

30.  Katalogová položka Vědecké knihovny v Olomouci:   

 http://aleph.vkol.cz/F/AYSDABDAG7FTUG7FG68MNGGYF4VEMKC15RTJNLAC71R1QYR8A8-83976?func=find-word&scan_code=WRD&rec_number=006592694&scan_word=semanijna