19. Jan Daniel, nakladatel knih a podílník dolu na stříbro

16.2. 2018

  Jan je synem zakladatele rodu Danielů ze Semanína. První zmínka o něm je v impresu knihy Krátcí výkladové na epištoly nedělní… , vydané švagrem Adamem Bakalářem, který měl za manželku Janovu sestru Ludmilu (o Adamovi B. pojednává kapitola č. 14) v Litomyšli v roce 1541¹). Jan Daniel knihu financoval jako nakladatel. Autor zmiňuje též konzultace s nejmenovaným pražským univerzitním mistrem, za kterým snad můžeme tušit Mikuláše Šuda ze Semanína. V roce 1547 je v litomyšlské gruntovní knize²) zápis o půjče matky Kateřiny Danielové, která do zástavy vkládá louku na Desnici, již nebožtík manžel odkázal synům Janovi a Gabrielovi.

    V roce 1548, kdy Kostkům byla zkonfiskována Litomyšl za účast na úkladech proti králi a král pověřil nově dosazeného hejtmana likvidací bratrského sboru, skončil Jan Daniel jako prominentní vězeň nejprve v okovech a v kládě ve sklepě v Litomyšli. Po stížnostech svého bratra Gabriela na Pražském hradě, že se s žádným jiným vězněm pro víru takto nenakládá, byl převezen k výslechům do Prahy a uvězněn již bez okovů. Byl vězněn odděleně od dalších 16 litomyšlských měšťanů a učitele bratrské školy Jana Jirka, pozatýkaných ve stejnou dobu ³). Před svým dopadením Janu Danielovi (společně s Janem Jirkem) do vězení napsal povzbuzující dopis biskup Jednoty Jan Augusta, ve kterém zmiňuje věrnost a milost jeho rodičů Bohu i bratřím⁴).

  Jan Daniel byl nařčen, že jezdíval do Prahy na sněm, s biskupem Augustou např. do Mladé Boleslavi a do Polné a i mimo království, za účelem domlouvání odboje proti králi. Hájil se tím, že jezdil za obchody, např. pro víno na Moravu, do sněmu že vozil neškodné písemnosti, které se dají dohledat, a s Augustou jezdil navštěvovat bratrské sbory pouze v náboženských záležitostech. Protikrálovská činnost se litomyšlským bratrům neprokázala a tak byli alespoň nuceni k přestoupení ke kališnické církvi. Do vězení docházel bratry přesvědčovat též Mikuláš Šud ze Semanína, přičemž Jana Daniela navštěvoval nejvíce a je uveden jako jeho „ujec“ ³).  Ke kališnictví přestoupilo nakonec pouze šest měšťanů, ostatní i s rodinami byli donuceni odejít do exilu. Na vozech společně v počtu asi 400 lidí odjeli do Poznaně⁵).

    Vyhnanství pro Jana Daniela patrně rychle skončilo, neboť v roce 1552 má zcela jiné starosti – vlastní polovinu jednoho ze čtyř podílů dolu Funtgrub svatého Daniela na Vrbických Horách. Uhradil sám náklady na odčerpávání vody a stavební zajištění dolu a domáhá se u ostatních podílníků vyrovnání. Soudní svědectví popisují různé další aktivity Jana Daniela při podnikání s dolem, odehrávají se v Litomyšli, v Praze i na Vrbici. Při jednání v Praze byl přítomný i syn „Daniel“⁶).

   Jiná soudní pře bez zřejmého vročení se rozběhla mezi Janem Danielem a knížetem Arnoštem Bavorským⁷), který stejný důl rovněž výrazně zainvestoval proražením odvodňovací štoly a bočních těžebních štol. Aktivita bavorského knížete naznačuje význam, který byl dolu ve své době přisuzován⁸) a význam napovídá též dlouhá doba fungování dolu -  byl opuštěn pravděpodobně až v roce 1787. Lokalita se nachází nedaleko Leštiny nad Sázavou u obce Vrbice v dnes již zaniklé osadě Hory. Dodnes je patrné (neobvykle velké) asi 200 metrové pásmo obvalů a zavalené ústí štoly v údolí potoka⁹).

    Životní zvraty Jana Daniela patrně slušně vybavily právními znalostmi, neboť v letech 1557 a 1561 je Jan Daniel ze Semanína zapsán jako řečník u dvou různých sporů různých majitelů o hranice pozemků¹⁰). Tím útržkovité zmínky o Janu Danielovi ze Semanína z rozmezí dvaceti let končí. 

                            Zákres terénnních pozůstatků po dolování na Vrbických Horách dle ⁹)

1)  https://db.knihopis.org/l.dll?cll~1617

2)  fond Velkostatek Litomyšl, inventární číslo: 17397, roky 1518-1565, list: ff

3)  Herrnhutské folianty, svazek VII., folianty 86-90 (původní číslování), Acta unitatis fratrum, Národní archiv v

      Praze, zveřejněno na: https://www.badatelna.eu/fond/1014/zaznam/1511150

4)   Herrnhutské folianty, svazek VII., folianty 94-95 (původní číslování), Acta unitatis fratrum, Národní archiv v

      Praze, zveřejněno na: https://www.badatelna.eu/fond/1014/zaznam/1511150

5)  Brno-Poznan: Kniha přátelství Jihomoravského kraje a Poznaňského vojvodství, Lumír Kuchař (editor), 1973    

     str.: 129

6)  Časopis Společnosti přátel starožitností českých, svazek 12, rok 1904, str.: 168-169

7)  Časopis archivní školy - Svazek 8 ,  1931, str.: 149  

8)   Podoubraví - Svazek 2 - Stránka 7, 1925

9)  Starý J. - Šanderová J. - Tomášek M.: Povrchový průzkum pozůstatků montánní činnosti v bývalém politickém

     okrese Čáslav: Zpráva o stavu výzkumu, str.: 88, 91,

     in: Kutnohorsko: vlastivědný sborník, svazek 7, 2004, str.: 46-51

10) Časopis archivní školy - Svazek 8 , 1931, str.: 149