9. Donát Šretr, zvonař v Hradci Králové a semanínský zvon z roku 1609
30.7. 2013
Dnešní kapitola bude odbočením z dosavadního tématického okruhu dějin rodu ze Semanína. Podnětem k sepsání byly skutečnosti, zjištěné při kompletování materiálu k minulé kapitole o účetním Šimonu Danielovi ze Semanína. Jde o zmínku zprávy císařského rychtáře z 23. června 1626 1), týkající se rekatolizačních konfiskací královéhradeckých protestantů. Královskou komorou bylo tehdy v Hradci Králové zabaveno 33 domů a jiných statků po exulantech, kteří nechtěli přes trýznění císařskými vojáky, nasazenými v jejich vlastních domech, přestoupit do katolické církve a raději odešli do ciziny. Česká komora tak získala například dům Simeona Daniela ze Semanína a domy zvonaře Donáta Šretra (mladšího).
Kdo byl Donát Šretr mladší (též Donat Schrötter)? Byl synem stejnojmeného otce, rovněž zvonaře. Donát mladší, nebo někdo z jeho blízkých bříbuzných, je autorem semanínského zvonu z roku 1609. Přesné autorství není možné zjistit, neboť širší rodina Šretrů na odlévání spolupracovala a tvořila na více místech království, aniž by mnohé své výrobky signovala. Hradec Králové však má k Semanínu blízko geograficky a nyní zjišťujeme, že i „sousedsky“. Významný zvonař Šretr a významný hradecký obchodník a konšel Šimon Daniel ze Semanína, oba se stejným protestantským osudem, se museli dobře znát. Oba podnikatele patrně spojovala i stejná klientela: Danielové obecně měli blízko k movitým členům Jednoty bratrské, jak ukazují i kapitoly našeho seriálu. Šretrové zrovna tak – v našem okolí mimo zvonu pro Semanín dodali ještě 2 zvony v roce 1614 do bratrského kostela sv. Barbory v Zábřeze na Moravě2) na náklady Ladislava Velena ze Žerotína a v roce 1610 zvon pro kostel sv. Bartoloměje v Luži z donace Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka a jeho manželky z rodu Žerotínů. V Semaníně zase některé archeologické nálezy ukazují na orientaci semanínské hrnčířské produkce na movitou bratrskou klientelu (kachle pro zámek Žerotínů ve Velkých Losinách, kachel s portrétem Lutherova ochránce Fridricha Saského, nalezený kromě Semanína například i na dalším panství Žerotínů - v Moravské Třebové atd.). O několik desetiletí dříve je doložen v Semaníně bratrský rychtář , viz 5. kapitola našeho seriálu, a donátor semanínského zvonu, kterým je podle nápisu na zvonu Pavel Hanousek, je podle ústní tradice hrnčířský cechmistr.
Je proto pravděpodobné, že v dané době v Hradci Králové žil zvonař, který pracoval pro Semanín v sousedství s měšťanem, který se po Semanínu jmenoval a oba měli i se semanínskými hrnčíři společný okruh zákazníků.
Jak to s Donátem Šretrem dopadlo? Byl luterán, jeho rodina pocházela původně ze Slezska a žila jako vážený měšťanský rod asi 100 let v Hostinném v Podkrkonoší. Donát mladší v blíže neurčené době přesídlil do Hradce Králové. Protože v utužujících se náboženských poměrech po roce 1620 na katolickou víru nepřestoupil, musel do exilu. Jeho další stopy vedou zpět do Slezska, kde zvony po určitou dobu odlévali i jeho potomci 3).
750kg těžký Šretrův zvon visí v semanínské zvonici dodnes. Po nezbytném zrestaurování, který zvon a jeho zavěšení čeká, na něj bude možné po další generace zvonit. Zvon si proto do zvonice můžete přijít prohlédnout!
1) Tomáš Václav Bílek, 1819: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, odstavec 1074 Hradec Králové
in: https://www30.us.archive.org/stream/djinykonfiskac02bl/djinykonfiskac02bl_djvu.txt
2) František John, Petr Krňávek, Aleš Pátek, Zábřežské zvony, farní muzeum Zábřeh, 2008
3) Jiřina Belcredi, Zvonařské hutě Schröttrů, s. 109-159,
in: Krkonoše - Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek 7, Trutnov, Muzeum Podkrkonoší, 1983
Semanínská zvonice a Šretrův zvon z roku 1609
Detail nápisu na zvonu o věnování
Detail zdobení zvonu s letopočtem ulití